Začíná se úplně nová kapitola, s názvem JK, kapitola s názvem JKU ovšem nekončí .
Záměr je prostě poměrně prostý – vše, co bylo doposud pozměněno na JKU (červený) zrušit, a “přenést” na JK (bílý). Z dlouhána tedy vznikne nakonec “civilní” verze, zatímco z bílého drsný offroad
Co je potřeba udělat – ve zkratce:
demontovat celý podvozek, tedy obě nápravy a prohodit je mezi auty, včetně ramen, panhardek, tlumičů, brzd atd.
Tady má bílý jednu výhodu, vepředu má zřejmě menší brzdy, takže se vejdou 16” kola
Tudíž přední brzdy zůstanou nejspíš na červeném (větší auto = výkonnější brzdy )
prohodit nárazníky – plastové za pevnostní ARB
prohodit současně naviják z červeného na bílého
přehodit osvětlení – LED rampu a přídavná “světýlka”, včetně panelu vypínačů ze sloupku
přehodit vysílačku a anténu
sundat z dlouhého nášlapy a vrátit tam původní Rubicon
z bílého sundat kryty podvozku a pozinkovat je
z červeného sundat kryt nádrže a rozvodovky a vyčistit, možná natřít
červenému ošetřit rám
P.S.: Tak už je všechno dáááávno hotovo, a nakonec to dopadlo trochu jinak, jak to ostatně bývá. Takže sice vše bylo přeskládáno na JK, ovšem červeňák nám doma dlouho nevydržel, protože na každodenní ježdění to auto prostě do města moc není. Takže šel z domu, a nám doma zůstává stále bílý JK
Každý kdo má Wranglera snad dříve či později zatouží vyzkoušet si, jaké by to bylo, kdyby měl „půlky“ dveře. Prostě zažít pocit plážové buginy, s lehkými dveřmi, bez oken…
Já v tomto ohledu nejsem výjimka, a už dlouho jsem pokukoval po různých variantách. Poslední rok pak jsem objevil možné řešení, a to tzv. „core doors“, od firmy Bestop.
Když jsem zjistil, že se to navíc dá lakovat, tak už moje fantazie jela na plné obrátky, a začal jsem plánovat, až jednou …
Takže když jsem letos v létě zjistil, že má můj oblíbený americký eshop https://www.morris4x4center.com/ slevovou akci, nic mě nemohlo zabránit v akci (tedy asi kromě manželky 🙂 a covidu).
Nebudu vypisovat všechny peripetie okolo, zejména s dopravou v době post-covidové, zdržení ve výrobě atd. Důležité je, že teď už je mám prostě doma.
Jakmile dorazily, začal jsem horečně přemýšlet, jak s nimi naložit. Jestli je nechat tak, tedy v černé, nebo je nalakovat atd. Nakonec padlo rozhodnutí, že lakovat, a to jen ten rám, nikoliv výplně (které jsou odnímatelné).
Popisovat strasti lakování nebudu, jen se omezím na konstatování, že když to děláte poprvé, všechno je mnohem složitější, než jak to vypadá v návodech na Youtube 😉
V podstatě jediné, co je nutné před lakováním udělat je, dveře kompletně odstrojit, tedy protože jsem chtěl mít dveře bílé i zevnitř. Největší díl částí, které je potřeba demontovat, je plastový kryt zámku, táhel atd.:
Ostatní, to jsou v podstatě už jen těsnění dveří, dvě mechovky na dolních rozích dveří, a zámečky panelu výplně dveří. Doporučuji si to postupně fotit, aby při montáži nedošlo k otočení některé části, nebo zmatkům v tom, který použít šroubek apod. Nicméně je to poměrně všechno jednoduché.
Jediná část, která není šroubovaná případně jen nasazená, jsou dvě „mechovky“, pásky umístěné v dolních rozích dveří. Jsou samolepící, mě se podařilo je opatrně odlepit tahem, výrobce doporučuje použít třeba horkovzdušnou pistoli a pásek nahřát, tím pádem lepidlo pak snáz povolí.
Tady je pro představu vše, co jsem z dveří sundal (vyjma plastových krytů, ty jsem nechal bokem):
Po odstrojení jsem se pustil do lakování.
Nebudu popisovat detailně postup, na to je na internetu spousta více či méně použitelných návodů (tedy pokud to někdo už neumí, jako byl můj případ).
První lakování – plničem:
Další krok – bílá barva (dveře jsem mezitím přiznám se nebrousil, vyjma pár míst, kde se mě úplně nepovedlo hladké nalakování plničem):
No a pak ještě přišel poslední krok, nalakování bezbarvým lakem.
Za mě pár poznatků (pro naprosté laiky, jako jsem já, takže to berte s rezervou ;-)):
nedělejte to narychlo – pokud to chcete mít opravdu hezké, musíte na to mít hoooodně času, a to vcelku. Já jsem udělal pár moc dlouhých přestávek mezi lakováním, a vymstilo se mě to – vrstvy ideálně nepřilnuly k sobě
lepší je více tenkých vrstev po sobě, než se snažit za každou cenu jednou vrstvou udělat ideální povrch
určitě potřebujete pořádný respirátor, který odfiltruje i výpary z rozpouštědel – jinak si koledujete o pořádný bolehlav, tedy pokud nelakujete venku (což ale nedoporučuji)
Když jsem celý ten proces dokončil, byl jsem až překvapený, jak hezky to na autě vypadá:
Jak je vidno, nechal jsem černé panty, středový panel a zámek. Dveře fungují super, na straně spolujezdce bylo potřeba trochu poladit zámek, stačí povolit dva torxy které drží takový ten kovový nesmysl na rámu, a posunout dovnitř či ven, aby se nové dveře dobře zavíraly.
Není to zrovna levná legrace, nicméně ve srovnání s cenou originál mopar polovičních dveří, jsou tyhle tak za polovic. A přitom tedy podle mě jsou velmi kvalitně zpracované, a vizuálně super povedené.
Protože furt sebou na všechny akce musím tahat kompresor, abych mohl dofouknout kola před návratem na silnici (obvykle podhustím kola až na cca 15 PSI = cca 1bar), a protože mě štvalo, jak dlouho to trvá (mám jen takový na baterky, je sice super, ale ne moc výkonný), no a v neposlední řadě jsem se už doma nudil, když se díky korona viru nikam nesmí :-), tak jsem se konečně rozhoupal a pořídil si ARB kompresor – CKMA12.
Dorazil hezky z anglie, včetně hustící sady, všechno jak má být.
No a nastal další problém – kam ho umístit. Chtěl jsem do motoráku, aby někde nepřekážel, a přitom byl celkem snadno dostupný. Díval jsem se na různé origo držáky, a nenašel nic co by mě nadchlo, navíc mám pocit, že většina je stavěná pro účely aut s benzínovým motorem, a ten motorový prostor je trochu jinak uspořádaný, takže se to úplně nedá použít.
Tak jsem se rozhodl, že si vyrobím držák vlastní.
Volba místa nakonec skončila u levé strany, tam kde je ABSko. Nad ním je pořád dost prostoru, a vyloženě to nebude ničemu překážet, řekl bych. Dají se využít dva šrouby co drží blatník, a protější stranu jsem se rozhodl ukotvit do plastové výztuže, na které sedí řídící jednotka, to ABS a pár dalších věcí.
Koupil jsem kus hliníkového plechu, závitovou tyč m6 a pustil se do kutění.
Výsledek je vidět níž – je to prostě plechová deska, chycená dvěma šrouby napravo, a dolů do toho plastového držáku vedou závitové tyče. Přístup k dolním matkám těch závitových tyčí je od tlumiče.
Svazek je dotažený pod palubku k řidiči, a tam je klasický vypínač po levé straně, u dveří. Přemýšlel jsem i o jiné případné lokaci, kdybych chtěl do budoucna vyměnit závěrky za ARB, ale nakonec jsem se rozhodl to nechat tady.
Nakonec srovnání – pomocí bateriového kompresoru jsem z 15 na 35 PSI dofoukal 1 kolo za 7 minut, 4 kola to je cca 30 min. S ARB kompresorem za 2 minuty, takže 4 kola do 10 minut. To už je mnohem veselejší. Navíc kompresor ARB je o dost tišší.
Po delším čase přichází první novinka. Nicméně už se netýká toho mého červeného JKU 3.8 manuál, protože to už šlo před pár lety do světa, ale je to první dokumentovaná úprava mého JK 2.8 CRD, automat.
Takže, o co jde …
JK s CRD motorem má jednu vadu na kráse, a to je přílišné zahřívání motoru a motorového prostoru vůbec. Motor je tam „namáčknutý“ se vším okolo tak natěsno, že už nezbývá moc místa na odvod vzduchu z chlazení. Navíc, ohřátý vzduch, hnaný dovnitř buď náporem vzduchu při jízdě, nebo vrtulí ventilátoru nemá kam jinam unikat, než pod auto, a to není ani efektivní, a v parném dni ani příjemné. Mimo jiné to má například vliv na kratší životnost baterie, která snáší přehřátí velmi zle.
Jedním z řešení je samozřejmě odvětrávaná AEV kapota, což je krásné řešení, ale dost nákladné.
Naproti tomu je zde alternativa od Poison Spyder (samozřejmě jsou i jiné), která je cenově úplně jinde, a zdá se být taky funkční. Takže – o co jde.
Je to prostě plech s mřížkou, který se montuje seshora na kapotu. Ano, logicky musí být do kapoty vyřezány otvory, jinak by to asi nefungovalo 😉 Celý je hliníkový, a dá se koupit černý, tedy lakovaný, nebo stříbrný.
Pozor – vyrábí se snad pro celou řadu wranglerů, od CJ po JL, takže je třeba vybrat správný model. Snad jediná věc, na kterou je potřeba dát si pozor – asi od roku 2013 má Wrangler dva ostřikovače (!), místo jednoho. Takže místo jedné díry veprostřed jsou pak v tom plechu dvě po stranách. Pořizovací náklady – mě to včetně cla a DPH přišlo ze států na 220 USD. V danou chvíli tedy cca 5000 Kč.
Instalace
Základním kamenem úrazu je, že tady se musí „zničit“ originál kapota. Tedy udělat do ní potřebný počet děr. Těžko můžete tedy počítat, že to někdy vrátíte do původního stavu.
V balení dostanete papírovou šablonu (která je současně návodem), kterou si vystřihnete, přiložíte na haubnu, přilepíte nejlépe papírovou páskou (třeba tou na malování) a vyrazíte přes ni do kapoty důlčíkem patřičný počet důlků pro vyvrtání pilotních otvorů – resp. vyřežete je děrovací pilou alias vykružovákem. Potřebujete dva – 25 a 19 mm (v řeči američanů 1″ a 3/4″). Na ty otvory seshora je ten 25 mm. Bez nich to fakt moc nejde, byť flexou se dá udělat hodně, tak hezky kulatý roh velké obdélníkové díry fakt asi ne. Zkoušel jsem to i stupňovitým vrtákem, ale problém je, že pod některými otvory je žebro kapoty, které nesmíte poškodit 😉
Narýsované a odvrtané otvory v rozích – připraveno k řezání
Pak se spojí otvory čárami a jde se řezat flexou. Tady bacha – podívejte se nejdřív, kde jsou zespod ty žebra, a ideálně si na těch čarách seshora vyznačte, kde si máte dát pozor. Já do nich občas zajel, ani jsem nevěděl jak. Je mezi nimi a horním plechem místy jen velmi tenká mezera, cca 1-2 mm, takže fakt opatrně…
Vyřezané otvory je potřeba začistit, tedy obrousit a odjehlit, no a samozřejmě ošetřit – já je natřel základovkou, a poté přestříkal bílým lakem. Nakonec jsem stříknul i ta žebra, aby přes otvory seshora nebyla vidět původní šedivá barva, doplněná občasnou červení (tam kde byla nastříkaná pěna, tak tu jsem sundal do čista ocelovým kartáčem) 🙂
Vyřezané otvory, následně ošetřené antikorro základem
Potom se přiloží už samotná mřížka, zafixujete si ji pěkně gumovými dorazy okna, a postupně se navrtají všechny otvory pro šroubky. Mřížku je potřeba si přichytit nejprve na jednom okraji, poté na druhém v několika bodech šroubky – kapota je kulatá, a mřížka jaksi ne.
Dále – na několika (konkrétně sedmi) místech vychází šroub pod žebrem. Tam je nutné opět zapojit vykružovák – ten menší – a udělat tak v žebru místo, kudy se tam dostanete s matkou. Kde to je, je celkem jasné – když vrtáte zeshora otvor pro šroub, tak narazíte vrtákem na žebro, které rovnou provrtáte taky.
Nakonec vyčistíte otvory od zbytků po vrtání, ošetří se vše proti korozi, a namontuje se finálně mřížka.
Namontovaná mřížka na kapotě, antikorozní barva je překrytá stříknutým bílým lakem
Teď už jen zbývá kapotu vrátit na místo – nezapomeňte připojit hadičku ostřikovače a uzemnění, no a samozřejmě před dotažením šroubů pantů kapoty se přesvědčte, že ji máte hezky rovně.
Čas
Narazil jsem na údaj, že instalace zabere 2 hodiny. No nevím, asi nejsem tak zdatný, jako amíci :-), ale trvalo mě to se vším tím začišťováním, lakováním, občasným čekáním na to, až lak zaschne atd. asi 1 den čistého času.
První dojem
Výsledek vypadá podle mého velmi dobře, a byť jsem třeba měl obavy z toho, jak si to sedne, když budu hliníkový plech přitahovat ke kapotě, tak nakonec mřížka sedí jak pr… na hrnec.
K montáži – návod je sice anglicky, ale je pokud ji ovládáte, zjistíte, že je sepsaný docela podrobně a hlavně funguje. Navíc kdo má radši videa, stačí na YouTube napsat Poison Spyder Hood Louver JK, a nějaké video z montáže na vás určitě vyskočí, i bez znalosti angličtiny určitě pochopíte co a jak 🙂 Při řezání otvorů bacha na poškození těch spodních žeber, a určitě doporučuju pořídit vykružováky, myslím že bez nich je to zbytečné trápení.
Závěr z montáže – mě se tadle stylizace velice líbí, velká bílá kapota mě trochu rozčilovala, navíc už na ní byl i nějaký ten šrám 🙂 Samozřejmě, funkčnost ukáže teprve až čas…
Uvažoval jsem nad nějakou drobnou designovou změnou, pokud jde o osvětlení, a hledal jsem něco, co by svítilo z větší výšky než LED rampa na předním nárazníku, přitom aby to nebyla zas taková šílenost, jako jsou obr led lampy přes celou šířku auta. Našel jsem docela hezkou vychytávku, a to Rugged Ridge 3″ Square LED Lights with Windshield Mounting Brackets, tedy hranaté světla 3”, s držáky na přední okno.
Jde k nim koupit přímo i svazek kabelů s relé (Rugged Ridge Off Road Light Installation Harness – for (2) Sets of Lights), je v tom teda i vypínač, ale ten jsem nevyužil. Co je ale důležité, tak svazek je na míru na JK, a součástí jsou i konektory, kterýma jsou zakončené kabely těch světýlek, takže je montáž pak brnkačka. No a proč jsem nevyužil ten vypínač – protože jsem se rozhodl pro tudle vychytávku
Montáž světel asi není třeba extra detailně popisovat. Držáky se montují pomocí origo šroubů přímo na přední okno, ve výhledu nepřekážejí, do stran netrčí. Svítí to moc hezky, i když jsou tam “jen” 4 ledky, tak výkon to má slušný. Nemá to logicky výkon jako led rampa, ale svítí to i do stran, a příjemně se s tím jede, když je člověk někde, kde nepotřebuje vypalovat díry světlem, ale potřebuje aby bylo vidět i na čumák auta a okolo něj. Třeba někde mezi stromy . A při vyšší rychlosti to nedělá hluk.
Takže – co je v sadě? 2 světla, 2 držáky za okno. Držáky mají zespod gumu, takže nějaké vibrace apod. nejsou problém.
Kabelový svazek k nim lze vést pěkně okolo motoru stěračů, pod tím plechem před oknem je místa habaděj. Vypínač je na místě taky, takže nejdřív zkouška zapojení
Namontovat držáky (dva šrouby zvládnu i já)
No a stačí vždycky povolit dva šroubky, co drží plech co kryje motor stěračů, a kabel pod něj schovat. Je tam šikovná mezýrka, tam kde je plech ohnutý vzhůru, kam se krásně vejde.
A je to – svítí
No a teď ta druhá “věc”. K čemu to je? Abych nemusel řešit, kde to všechno bude mít vypínače. Někdo vymyslel umístění, které se mně fakt moc líbí. Nahradí se tím kryt levého A sloupku, nepřekáží to, a přitom je to krásně po ruce. Jmenuje se to :
Rugged Ridge A-Pillar Switch Pod with Rocker Switches and Dual USB Switch. Existuje verze bez USB nabíječky, má pak 4 vypínače, ale mně se vyloženě zamlouvala ta možnost, mít v autě takhle krásně umístěnou nabíječku .
Takže – co je v balení – 1 kryt, a 4 vypínače, a to je vše
Začátek je jasný, je třeba vyříznout potřebný počet okének. Kdyby náhodou někdo nechtěl osadit všechny, má možnost. Otvory je potřeba vyříznout podle vnějšího “okraje” předkresleného otvoru.
Bacha, vypínače jsou ven dost ztuha, takže nejdřív vyřezat, pak zasunovat
Mimochodem, ten rozměr vypínačů je úplně klasický, takže se dají nahradit i za nějaký jiný vypínač, kdyby se ty od výrobce nelíbily
Další krok – vyrobení “zemění”, prostě spojovacího kabelu, kterým spojím zem všech vypínačů:
No a teď už je třeba začít rozebírat auto – sundat stínítko řídiče, povolit 1 šroubek (plastikový) na A sloupku, sundat rohový kryt A sloupku a podélný kryt A sloupku je možné vycvaknout
Z toho krytu je třeba sundat ty dvě kovové “západky”, které jej drží na sloupku. Nasadí se na ten nový, jak je vidno na dalším obrázku. Je třeba zapojit zem (šikovné místo je vidět na fotce níže, dole pod reproduktorem je šroubek), natahat všechny kabely, a nový “díl” namontovat na A sloupek
A tady už je výsledek.
Svítíme, nabíjíme
Jediná drobná “neřest” tohodle řešení je, že při zavření dveří se ten kryt trochu “posune”, nebo spíš pootočí okolo sloupku. Opírají se o něj dveře, a má trochu vůli, ale není to nic zásadního.
Od poslední technické, kde mně demontovali couvačku (protože byla moc vysoko) jsem přemýšlel, co s tím udělám. Vymýšlel jsem tak dlouho různá umístění pro couvačku, až jsem došel k nápadu, proč vlastně nevyměnit US světla za evropu. Stejně mám světla překopané, aby svítily “po evropsku”, a jediné, co jim schází je právě ta couvačka.
Tudíž jsem se podíval na ceny standardních “lamp”, v evropském provedení. Co mně nepřekvapilo, že to tedy není žádná láce. Tak mně napadlo podívat se, co vlastně stojí LED světla. Přítel ebay má všechno, takže jsem začal procházet nabídku, a moc se mně zalíbily světla JW Speaker. Jenže, cena je ne zrovna “přátelská”, pár stojí nějakých 8000, a to je cena za US verzi, EU verze (ano, kupodivu se vyrábí, a má i homologaci!) stojí ještě víc. A to je dolarová cena, bez dopravy a DPH. Hledal jsem dál, a ono ejhle, číňan vyrábí v podstatě identická světla. Akorát že, cena je někde jinde:
To už je tedy jiná, za tyhle prachy už to fakt stojí za zkoušku
Za pár týdnů dorazil balíček z Číny. Celý natěšený jsem ho rozbalil (stále s trochou obav) a ono opravdu, vevnitř byla dokonalá kopie JW Speaker lamp. Hezky dva kousky, levý a pravý, a nějaké plíšky a šroubky. No … kopie, ono to vypadá, že oproti originálu na nich akorát chybí to logo. Dost důkladně jsem je prohlídl, porovnal s fotkami originálů, a nabyl jsem dojmu, že číňan vyrábí asi na stejné lince světla s logem a bez loga
Pro srovnání – originál
Protože jsem objednal EU verzi, tak samozřejmě dorazila s EU konektorem. No jo, já mám na autě US, což prostě nepasuje, ani s použitím velkého kladiva, takže nezbylo, než hned jako první operaci vyměnit konektor za jiný. Sháněl jsem původně EU konektor, že bych ho na straně auta vyměnil, ale fakt nevím co to je, ale sehnat se mi jej nepodařilo. Takže jsem vsadil na osvědčenou klasiku, konektory Deutch.
Nejdřív jsem nahradil konektor na straně světla. Jak se krimpují konektory asi nemá smysl rozebírat (sám to umím tak … nějak, že to prostě funguje ).
Hurá, je hotovo. Naštěstí jsem si konektor předtím, než jsem ho ustřihl vyfotil, takže jsem tušil jak byly původně dráty zapojené
Odpor jsem po počátečním váhání našrouboval k plíšku (očividně má fungovat zčásti jako chladič) a nasadil na něj dvě pružné “západky”, co se obvyklé nasazují na plastikové výplně dveří apod. Vše bylo v balení. Nejdřív jsem nechápal, k čemu to bude dobré, ale po shlédnutí videa k montáži světel JW Speaker to bylo už naprosto zřejmé.
Další krok je jasný – odpojení konektorů k originál světlům (tedy vlastně ustřižení, že ano ). Teď nastala zábava, jak najít správné dráty a spojit vše tak, jak to patří.
Naštěstí, zadní konektor EU světel jsem našel v dokumentaci:
Protože jsem měl vyfocený originál EU konektor, tak jsem měl jasný návod, která barva drátu na světlech je co. A jelikož barvy u US i EU verze jsou očividně stejné, nebyl to už problém spojit správný drát z auta s tím správným na lampě.
Jen kdyby někdo nedokázal rozklíčovat ty zkratky barev – BK – black, WT/OR = bílá s oranžovým proužkem, DG/WT – tmavě zelená s bílým, WT/GY = bílá s šedým, WT/DG – bílá s tmavě zeleným.
Bacha – nalítl jsem, protože jsem nepochopil správně rozdíl PARK LAMP a BACKUP LAMP. Správně PARK = parkovačka, tedy obrysové, a BACKUP je couvačka. Původně jsem to pochopil opačně, a musel jsem to předělávat .
Takže hurá do toho. Sundat původní konektor (US) a nahradit za nový Deutch. Ty divně barevné dráty, napájené na původní konektor, to jsou natahané dráty k světlu brzd a k blinkru Holt důsledek předělávky na EU normu.
Teď k tomu, k čemu jsou dobré ty “západky”. No naštěstí video návod pro JW Speaker je prostě platný i zde – a nápad je to dobrý, protože jak upevnit výkonový odpor?
Na obrázku je vidět původní odpor, co jsem musel původně umístit do obvodu brzdy, aby auto nehlásilo chybu. Uvažuju že bych jej přichytil podobně jako je chycený tento.
Všechno jsem pak zapojil a světlo nasadil:
Test světel dopadl na jedničku s hvězdičkou:
Vzhled auta se mně líbí, světla nijak neruší, naopak vypadají v mezích možností decentně, a svítí podle mně akorát.
Takže pokud má někdo EU verzi, nebo US s předělanými světly, a chtěl by změnu, tak můžu bez váhání doporučit.
P.S.: Před chvílí jsem se díval, že Číňan už taky zdražil, asi jdou na odbyt
Součástí balení je všechno potřebné Krom šroubů není třeba nic schovávat (žádné plastové hřebíky apod. – vše se může vyhodit)
Pro srovnání původní vzhled
Nejprve se demontují všechny staré lemy (nebo ne všechny, ale je to praktičtější). Začíná se odstraněním spojů lemů s podběhy – spojují je po obvodu plastové hřebíky.
Další krok je demontáž plastového podběhu. Drží vzadu pár plastovými hřeby, které je možné vytáhnout pomocí kleští apod., mně se například osvědčily zahnuté kleště na ségrovky – mají tenké konce a díky zahnutému tvaru se jimi dá hlava hřebu podebrat a zapáčit směrem ven. Vepředu je navíc několik šroubů, které je potřeba všechny povolit. Velká část z nich drží na místě výztuž originál blatníku. A navíc je tam jeden plastový “šroub”, který si určitě je třeba schovat. Podběhy jsou dole.
Hřebů je tam celkově snad 6, vzadu, vepředu navíc ještě ty šrouby.
Samotný lem je uchycený ke karoserii plastovými packami, jsou to takové zvláštní plastové držáky, do kterých je lem vsazen. Pro uvolnění lemu je potřeba je pokud možno pootočit. Jde to například kleštěmi. Lem se dá potom zčásti z těchto držáků vysadit potažením směrem vzhůru. Některé ale tak jako tak prasknou. Poslední krok je demontáž výztuhy předního blatníku. Nezapomeňte uvolnit držák kabelu směrovky, kterou je kabel spojen s výztuhou.
Výztuhy předních blatníků byly naprosto neuvěřitelně zalepené blátem, a to samozřejmě seshora, ze strany od blatníku.
Vepředu se poté musí nejprve namontovat držáky směrovek, které jsou v sadě s novými směrovkami. Je potřeba zapojit je. Pro tento účel se odstřihne původní žárovka, napojí se prodlužovací kabely, a napojí se nová směrovka, ta se přišroubuje na držák směrovky, a ta se (volně) přitáhne k držáku výztuhy blatníku. Kabely se stahovací páskou připevní k držáku.
Vepředu i vzadu se následně musí seřezat podběh tak, aby nepřečníval přes plechový podběh. Podběh se vloží na místo, a tužkou nebo něčím ostrým se narýsuje linie po celé délce podběhu. Já jsem poté místo stříhání nůžkami apod. zvolil naříznutí ostrým nožem, protože plast podběhu se dá pak jak trhat (v místě naříznutí se prostě trhá jako papír), nebo se dá přehnout a v místě zlomu několikrát přejet znovu nožem, a tak oddělit přebytečný kus plastu. Na obrázku níže je vidět, kolik zhruba podběhu přečnívá – je to část zhruba na šířku prolisů (vzadu). Pozor na to, že v některých místech se řez nevede přesně po čáře, ale mimo, například aby se odstranily některé prolisy. Je to v návodu poměrně rozumně naznačeno. Podběh pak nikde nesmí přesahovat plechy, snačí jej vložit zkusmo na místo, a takřka ihned jasné, jestli se to povedlo, nebo je potřeba někde třeba ubrat.
Montáž zadního lemu je pak poměrně jednoduchá. Lem se nasadí a přichytí dvěma šrouby s podložkami uprostřed. Určitě ale nejdřív doporučuju u zadního lemu všechny otvory na lemu zvětšit asi o 1 mm, tedy vyvrtat, aby se do nich snáz vešly plastové hřeby. Poté se (u dlouhého JK) do všech ostatních děr nabijí plastové hřeby. Říkám nabijí, protože nejdou jen tak namáčknout, jsou poměrně velké, a musí se opravdu natlouct. Ovšem pak drží. Protože je k nim dost špatný přístup, použil jsem hranolek 2×2 cm, a přes něj je tam postupně namlátil. Jde to ztuha.
Další krok je upevnění podběhu. Drží ho dva šrouby na dolní hraně, a pak ještě jeden plastový hřeb, na straně. Po celém obvodu jej pak přidržuje nový lem, který má přesah dovnitř blatníku.
Přední lem je trochu složitější. Musí se nejprve nasadit, uchytit dvěma šrouby – matky jsou zezadu ne zrovna dobře přístupné, takže je to trochu o šikovnosti. Poté se předkreslí na karoserii jeden z otvorů, lem se demontuje a vyvrtáme otvor 8-9mm. Určitě doporučuji jej natřít alespoň základem, aby otvor nerezl.
Potom se uchytí lem nejprve třemi šrouby s velkými podložkami, a následně se přichytí ve všech ostatních otvorech šrouby s menšími podložkami. Všechny spoje jsou šroubované. Naposledy se připevní opět podběh, drží jej nahoře dva šrouby, které původně držely výztuhu podběhu, teď se na ně nasadí dvě velké podložky a dotáhne se jimi podběh nahoru. Poté se ještě nasadí dříve sundaný plastový šroub. A je téměř hotovo – stačí už jen namontovat všechny ozdobné šrouby (ano ty šroubky z vnějšku jsou jen ozdoba – nic nedrží ).
Výsledek je podle mého vkusu No a navíc, krom toho, že lemy jsou širší asi o 2,5 cm, takže překryjí i kola pod kterými jsou podložky, tak dělají více prostoru pro případně větší kola
Takže je to nejen funkční, ale i hezké řešení. Navíc rugged ridge hurricane nepatří mezi příliš drahé lemy. Plast je i poměrně pružný, tak se ani neobávám, že by došly snadno úhony.
Tohle bylo poměrně snadné (když pominu fakt, že stlačit nový tlumič vyžaduje opravdu véééélkou sílu) – takže jen stručně. Povolit nahoře matku (aby se neprotáčela tyč pístu tlumiče, chytil jsem ji kleštěma přes kus gumy), dole povolit matku a vytáhnout šroub (chce to nějakou páku směrem nahoru, aby se dal šroub vytáhnout, tlumič tím jak tlačí, neumožní šroub jen tak vytáhnout). No a sundat starý tlumič. Nový je logicky totéž, jen naopak, jen je třeba se připravit na to, že nový tlumič má hodně velkou sílu a stlačit jej, aby se podařilo nasadit dolní šroub, to chce buď nějaký fígl, který neznám, nebo prostě svaly .
Nastala poměrně banální situace, ovšem s nepříjemnými následky – zavařila se mně levá zadní brzda. Prostě jsem po cestě cítil zápach spáleniny, a když jsem zastavil, tak se od brzdy doslova kouřilo.
Demontáž brzdiče ukázala celkem jasně, že je na vině váleček, který se prostě nevrací. Když jsem brzdič demontoval, a váleček dostal ven, tak se ukázalo proč – váleček je celý poškrábaný, nedá se vůbec zasunout dovnitř.
Naštěstí repasovací sada není nic super nákladného, rozhodně o dost levnější, než celý brzdič. Takže jsem se pustil do opravy.
Samotná demontáž brzdiče je záležitost chvilky, stačí povolit dva šrouby a je to. Akorát byl dost slušně zakouslý do kotouče, a bylo nutné zabrat páčidlem, abych ho sundal dolů.
Destičky byly úplně cihlově červené, tedy K.O. Tudíž jsem koupil sadu nových, Ferodo. Snad vydrží.
Ještě než jsem odpojil brzdovou hadici, využil jsem hydrauliku k tomu, abych dostal ven váleček. Párkrát jsem velmi opatrně zmáčkl brzdu, až se váleček úplně uvolnil a šel vyndat rukou. Samozřejmě kbelík na zachycení brzdovky je nezbytnost .
Jen odpojení brzdové hadice je trošku trabl, nebo aspoň u mně byl – z obou stran kostky, kterou je zakončená hadice, je těsnící měděná podložka. No a mně při demontáži jedna někam zapadla, a trvalo dost dlouho, než jsem zjistil kam .
Pak už to bylo celkem snadné – repasovací sada obsahuje těsnící kroužek, manžetu a váleček.
Pro porovnání přikládám i pohled na starý váleček, při bližším pohledu je vidět, že povrch není hladký, ale jsou na něm rýhy.
Montáži nového válečku předcházela důkladná očista. Sundat jak těsnící kroužek, tak manžetu, a pořádně vypucovat do čista.
Potom už jsem nový těsnící kroužek, předtím natřený trochou uleje nasadil do drážky, manžetu navlékl na okraj válečku, přetáhl ji přes okraj a nasadil ji po celém obvodu do brzdiče, a váleček zatlačil rukou co to šlo dovnitř. Protože těsnící kroužek klade velký odpor, a nedovolí zatlačit váleček rukou moc daleko, použil jsem zámečnickou svorku, a zatlačil váleček s ní až takřka na doraz. Jen pozor na to, aby byl nasazený rovně, a ne zešikma.
Takto složený brzdič už mohl jít zpět na auto.
Celá montáž je celkem triviální (pokud máte všechny podložky ), a samozřejmě následuje odvzdušnění celého systému. Já jsem spojil tudle akci ještě s jedním krokem, a to je komplet výměna brzdové kapaliny, protože ta původní tam byla … no vlastně nevím ani jak dlouho tam byla .
Mimochodem, pořídil jsem si takovéto udělátko na odvzdušňování brzd, a je to mnohem pohodlnější, než obligátní lahev a hadice do ní strčená
Během necelých 10 dní dorazila zásilka od http://www.morris4x4center.com/, takže tento víkend jsem se mohl pustit do pokračování.
Nasazení nového kříže mělo pár úskalí. Přímo celou spoustu, a to v podobě jehliček ložiska, které mají tendenci vypadávat, hlavně když do misky kříže bušíte kladivem .
Takže postup – jak se mně to nakonec povedlo. Sundal jsem 2 protilehlé misky, kříž provlíkl dovnitř, a na jednu stranu jednu z misek nasadil. Jo – samozřejmě jsem pak vzápětí vyšrouboval mazničky, ty by jaksi překážely .
Kříž jsem zatlačil dovnitř do misky (aby nevypadly jehličky), a opřel jej tou miskou o kovadlinku na svěráku. No a postupnými údery na protilehlé oko zaklepal misku dovnitř, co to jenom šlo (v podstatě skoro až na místo). Potom jsem na protější stranu nasadil druhou misku.
Kříž nedosahoval až do ní, to prostě nejde, ale když jsem jej lehce zvedl, tak už do ní zajel, a držel současně v obou. No a v této poloze jsem se pokusil kladivem misku natlouct dovnitř. Párkrát se mně stalo, že tělo kříže sklouzlo, a potom – a to několikrát – jehličky po úderu vypadly, a nezbylo nic jiného, než misku opatrně vyrazit křížem ven, a postup zopakovat.
Takto to dopadlo, když sjel kříž dolů, při klepnutí kladivem – jehličky vypadly, a naštosovaly se na dno
Nakonec, když byly obě misky na místě, tak jsem nejdřív klepal z jedné strany, až byla rýha misky vevnitř natolik, aby se dal nasadit pojistný kroužek (taková ta polokruhová venkovní ségrovka). Jakmile jsem ji nasadil z jedné strany, “poklepem” kladivem jsem postupně narazil protější stranu dovnitř tak, že byla volná rýha i na druhé misce, a šlo ji zajistit. Pokaždé jsem pro jistotu ještě šroubovákem a kladívkem “doklepl” pojistný kroužek na místo ze všech stran, protože zrovna moc místa tam nebylo a nešel tam hladce.
Poloosa s křížem, už držícím ve vnitřní části, a s miskou nasazenou ve vnější části.
Nakonec – po více než hodině nadávání – byl kříž konečně na místě, a poloosa mohla zpátky na auto.
Po několika pokusech se nakonec všechno povedlo složit, a zajistit opět polokruhovými pojistkami.
Tudíž následovala “sborka” – štít brzd, náboj kola, zajistit poloosu matkou, nasadit kotouč, brzdič, a kolo a šup – je hotovo .
Nový tlumič řízení
Tlumič byl už ne zrovna v nejlepším stavu, takže jsem dospěl k rozhodnutí jej vyměnit. To byla po výměně kříže vyložená drobnost.
Stačí povolit dvě matky, sundat starý tlumič.
Nový nejdřív seskládat dokupy. To jest nasadit obě pružné pouzdra, nalisovat do nich kovové vložky, nasadit harmoniku, a zajistit ji proti sklouznutí stahovací páskou.
No a nový tlumič nasadit místo původního, a utáhnout matky .
Tádydádydá .
Výměna dorazu přední nápravy
Když už jsem měl dole pravé kolo, tak jsem se mohl pustit i do poslední operace, a to byla výměna dorazu. Ten už “sešel věkem”, prostě guma zteřela, a začal se rozpadat. Demontáž původního, to byla celkem sranda, mnohem větší zábava byla, dostat jej skrz závity pružiny ven. Byl poměrně odolný, nakonec bych možná udělal lépe, kdybych jej nějak rozřezal nebo rozstříhal.
Nový doraz, tam byl jiný problém. Nápravu jsem pustil dolů co to šlo, aby se péro roztáhlo, a protlačit jej mezi závity nebyl zas tak velký problém.
Ale přesvědčit jej, aby “zalezl” pěkně na místo, to dalo hodně práce. Nakonec jsem jej po obvodu potřel vazelínou, nasadil jej co nejvíc zešikma dovnitř do misky (dovnitř zadní stranou, kam jsem se od kola nemohl šroubovákem dostat), a velkým šroubovákem jej zepředu stačil co to šlo, a současně jej tlačil nahoru. Šroubovák jsem několikrát přemístil, až celý špalek nakonec zalezl na místo. Kouká z něj sotva půlka .
.
. A při vyšší rychlosti to nedělá hluk.
.
Krom šroubů není třeba nic schovávat (žádné plastové hřebíky apod. – vše se může vyhodit)
.
.
.
), a samozřejmě následuje odvzdušnění celého systému. Já jsem spojil tudle akci ještě s jedním krokem, a to je komplet výměna brzdové kapaliny, protože ta původní tam byla … no vlastně nevím ani jak dlouho tam byla 
.
. 
.
.
. Byl to náročný den.
Red Wrangler 